Část z nás přijíždí už v pátek večer, jelikož jsme se nemohli dočkat našeho znovushledání a svěžího jizerského vzduchu.

Před sobotním ranním příjezdem zbytku naší skupiny, jsme ještě večer lépe poznávali členy bratrského vrchlabského oddílu a také velmi charismatického Kozu Juniora, jeho pohledy na svět a mnoho dalšího, (je to fakt borec).

Po přespání na půdě, která předčila naše očekávání, jsme vyrazili na skály. Přicházíme na místo určení a zaujmul nás boulder (snad) Kulička, mnoho z nás se povedlo ji zdolat, pro ty, kterým ne to bylo zklamání (aka Ida a já, snad to příště vyjde). Dorazila naše chybějící část a mohlo se začít pořádně lézt. Myslím, že jsme si to pro ten den užili a všichni už se nemohli dočkat na večeři, na to vyhlášené pečené koleno, všichni jsme se dobře najedli. Venku se mezitím rozjížděla techno party, kterou jsme většinu času ignorovali, a i přes to jsme se tam byli podívat abychom je konstruktivně zkritizovali. Vyhodnotili jsme situaci a z půdy, kde bylo slyšet techno, jako bychom seděli hned u repráku a přesunuli se dolů.

Hned ráno jsme vyrazili znovu na skály, kdo by to byl řekl a následoval den plný úspěchů v zajímavých cestách, výhledů a dobrodružství, který jsme si moc užili a bylo nám líto, že musíme zpátky do práce/školy a plné smogu Prahy.

Hore Zdar Aďa